"Celý náš život sestává z bojování a cti, která nám poté náleží. Začínalo mne to unavovat a proto jsem si našel pozici mne nejmilejší: otrokář. Vy lidé máte přísloví, které říká:"

"Šťastní otroci jsou největším nepřítelem svobody."

"Já dohlížím na to aby byli naši otroci velmi šťastní. Mají víc jídla než za vlády Rhobara II., mohou sledovat ty nejlítější boje v arénách a mohou se modlit k jakému bohu se jim zlíbí. A co víc, pracují stále tvrději. Počty rebelů s eneustále zmenšují..."

- Gurail, orčí důstojník v Myrtaně

Orkové, kteří jako první drželi Myrtanu ve svých spárech neměli nic společného s těmi primitivními kulturami, které byli v Khorinisu. Tito orkové mají velmi vyvinutou kulturu založenou na síle a cti, kombinovanou s dostatečnou inteligencí na naplánování tažení, kterým zaberou největší království známého světa, Rhobarovu říši.

Už nešíří smrt a zkázu. Raději území rozdělují do teritorií s politikou "rozděl a panuj". Oni jsou vládci a lidé otroci - to je jasné. Jakýkoliv pokus o vzpouru nebo rebélii je okamžitě potrestán popravou. Ale orkové jsou si vědomi, že lidé tvoří stále většinu populace a tak by byla hromadná vzpoura velmi nebezpečná.

Práve proto zásobují lidi jílem a zábavou, což zajišťuje že budou otroci dobře najeděni a rozptýleni boji v aréně. Hospody a bary jsou otevřené, stejnětak jako chrámy a svatyně. Není divu, že nespokojenost s novými vládci zůstává pod povrchem a proto se ani rebelové nemůžou vždy spolehnout na pomoc místních.

Individuální orčí skupiny vedou náčelníci za podpory šamanských rádců.